S broukem, legendárním volkswagenem, je to trochu jako s polkou Škoda lásky. Svět ani Němci nepochybují, že je to čistokrevná ikona německé automobilky i německého hospodářského zázraku. Ale...
Jen velmi podezřele připomíná jedno československé auto.
Když Ferdinad Porsche kreslil pro Hitlera "lidový vůz", jímž budou německé rodiny brázdit autobahny tisícileté říše, "půjčil" si k tomu Tatru 97.
"Ano, koukal jsem se mu přes rameno," přiznal starý pan Porsche po letech, alespoň podle knihy Jonathana Mantlea CarWars, Automobilové války. Mužem, jemuž se díval do plánů, byl jeho přítel, vynikající konstruktér Hans Ledwinka, jenž pracoval v kopřivnické Tatrovce.
Oba vozy mají velmi podobný vzhled a shodné konstrukční prvky. Tatrovka však jezdila už o několik let dříve než "brouk".
Dokonce prý uchvátila i Hitlera. Prohlásil údajně, že chce, aby nové německé auto vypadalo jako tatra. Může to být jen legenda, ale jiná fakta jsou nesporná.
Tatra ještě před válkou žalovala německou firmu KdF, která brouky začínala vyrábět.
Ta souhlasila s vyrovnáním, ale Hitler oznámil, že celý problém vyřeší sám. Udělal to ve velkém: přišel Mnichov, pak okupace. Žaloba už byla samozřejmě bezpředmětná. Němci hned první den po obsazení továrny odvezli veškerou dokumentaci. A přišlo nařízení, že model 97 se už nesmí vyrábět. Na silnice do té doby vyjelo 508 vozů. Tehdy se vyráběly malé série.
Po válce Tatra spor obnovila. A roku 1961 jí Volkswagen vyplatil jako náhradu tři miliony marek.
Tehdy to nebyly vůbec malé peníze. Toto odškodnění paradoxně ještě rozšířilo slávu brouka. Protože automobilku Volkswagen finančně srazilo na kolena, takže neměla peníze na vývoj nových typů, padlo rozhodnutí vyrábět dál brouka – a to všude na světě, kde to jen půjde.
Nakolik Ferdinand Porsche opisoval od Ledwinky? Tehdy se to tak nebralo. Navíc oba byli přátelé a často spolu konzultovali.
Pojila je ještě jedna věc: Porsche, který pocházel z Vratislavic nad Nisou, dneska je to v podstatě součást Liberce, byl Čechoslovákem až do roku 1935, přestože sem jezdil velmi málo.
Říká se, že když Hitler zjistil, že muž, který má zkonstruovat vůz pro německé soukmenovce, je Čechoslovák, dal najevo, že se to musí změnit. Úřady proceduru vyřídily přes noc.
Porsche měl pověst výborného konstruktéra. Mimochodem, ve 30. letech stejnou nabídku jako od Hitlera dostal také od Stalina. Protože si vybral Německo, stal se brouk symbolem hospodářského zázraku a poválečné motorizace západní části země. Možná, že kdyby si vybral Stalina, byl by brouk dnes symbolem zaostalosti Sovětského svazu, podobně jako jím byl trabant v NDR.
Brouk přežil válku
Brouk přežil válku, během níž Ferdinand Porsche konstruoval tanky (včetně obřího, který se jmenoval Myš) a samohybné dělo (jmenovalo se po něm Ferdinand), vlastně náhodou. Volkswagen, jenž je dnes největší automobilkou Evropy, vděčí za znovuzrození britskému majorovi Ivanu Hirstovi. Tomu se brouk zalíbil, nechal ho natřít na zeleno a předvedl ho britské armádě jako vhodné vozidlo pro běžný provoz v okupační zóně. Britové jich objednali dvacet tisíc a tím postavili budoucího obra na nohy.