Uživatel ovis.musimos






JAK JSEM SI ZASE NEKOUPIL TATROVKU

2010-07-07 13:44:22 (7 let, 24 dnů)

Jako již poněkolikáté v mém životě, když jsem brouzdal po webových stránkách s nabídkou nových i jemně jetých aut (při možnosti přetočení tachometrů všechna silně ojetá auta zmizela z povrchu zemského neznámo kam..nechci dělat předčasné uzávěry,ale bude to pravděpodobně ufo) a vybíral si vůz svých snů, či alespoň nějaký takový, který bych mohl zakoupit, padl mi do oka (myslím že pravého) inzerát publikující zánovní, leč dobře vypadající automobil značky Tatra. Krásně naleštěný lak lahodil oku laika a ani závratná suma, která při množství originálních dílů, které automobil spíše postrádal než nabízel byla dokonce více než závratná v tu chvíli přiliš nevadila. Přes všechny rozumné argumenty odrazující od koupi auta si mysl začala pohrávat s myšlenkou vlastnit tento skvost. Ať byl vůz jakkoliv zprzněn, stále to byla vysněná Tatra. S velkým T. Prosluněná fotografie přímo říkala: "Když si mě koupíš, bude Ti takto svítit slunce stále". I začalo srdce po automobilu také toužit. Někde v hloubi duše, hlavy či peněženky však stále existoval hlásek, který říkal: "Vždyť to není tak úplně podle tvých představ, tak se neukvapuj a nevkládej své veškere úspory, úspory svých rodičů a jejich rodičů, potažmo úspory sousedů, kteří si je dost nehlídají do toho vozu, který za to možná ani dost dobře nestojí". Ó vesmíre, jaké to dilema.

Stejně jako v knihách, filmech a možná i některých písních přišlo nečekané rozuzlení. Jako veden vyšší mocí naboural jsem svůj vlastní dopravní prostředek západní provenience a tímto již i vím, co podniknu se svými úsporami. Vyhodím je oknem kvůli opavě té kupy šrotu. A pak přišlo i prozření duchovní. Pobývavše v prostorách naší chrabré Policie ČR odbor dopravního inspektorátu v jednom nejmenovaném krajském městě Jihočeského kraje, padlo mé oko (tentokrát levé) na nástěnku v kanceláři p. podpraporčíka. Buď blažen až do konce života milý nástěnkáři. Mezi jednotlivými nafocenými hromadami šrotu bylo několik nehod Tater. Tehdy jsem to pochopil. Všechny Tatry, které bych vlastně chtěl jsou již dávno v pánu. A tak jsem si milí přátelé opět nekoupil Tatrovku.


  Miloš, 6 let, 11 měsíců

No já myslím, že zajímavých Tater se dochovalo víc než je zdrávo, takže si zcela jistě v budoucnu něco pořídíš.



Seznam členů